A poté ufunění a zpocení jsme se dostali k hradu. Vystoupali jsme po kamenných patrech až nahoru. A světe div se - potkali jsme tam čechy! Jenže v prvotním šoku jsme si mysleli, že snad špatně slyšíme a tak jsme propásli naši šanci popovídat si s někým v rodném jazyce! Z posledního patra hradu byl opravdu nádherný výhled na řeku a celé okolí hradu.
No a nakonec jsme zabloudili na hlavní třídu, kde jsme se v jedné krásné kavárně osvěžili domácím ledovým čajem a karamelovým frappuccinem, mňam! Jo a vlastně jsme stáli asi čtvrt hodiny před stánkem se zmrzlinou, protože jsme nevěděli jak se řekne nanuk a my jsme ho fakt chtěli! No nějak se nám povedlo vysvětlit prodavačce, co vlastně chceme. A po zjištění, že mají perlivou vodu značky Perrier byl Alf šťastný jako malé dítě. Takže se nám výlet nakonec povedl!
Žádné komentáře:
Okomentovat